1   5   2017 v 17:30 hodin  (velký sál)
Nechte zpívat Mišíka
  Komentářů k filmu: 0

1   5   2017 v 19:30 hodin  (velký sál)
Glory
  Komentářů k filmu: 0

8   5   2017 v 19:30 hodin  (velký sál)
Tři dny v září
  Komentářů k filmu: 0

15   5   2017 v 19:30 hodin  (velký sál)
Klient
  Komentářů k filmu: 0

22   5   2017 v 19:30 hodin  (velký sál)
Poslední rodina
  Komentářů k filmu: 0

29   5   2017 v 19:30 hodin  (velký sál)
Sibiřské deníky
  Komentářů k filmu: 0


Nechte zpívat Mišíka

Nechte zpívat Mišíka

Režie  -  Jitka Němcová

Scénář  -  Jitka Němcová

Země původu  -  Česko

2017 / 100 min.

Hvězda může zestárnout, ale nemusí vyhasnout. Režisérka Jitka Němcová předvedla za jeden rok obdivuhodný výkon: připravila a natočila celovečerní dokument o jedinečné osobnosti české hudební scény: Vladimíru Mišíkovi. Vydáme se jak do minulosti, tak do vesmíru na Mišíkovu planetku, kde je mnohem víc pohody než tady u nás. Dokument na pohodu, kde zazní i ledacos překvapivého. Od začátku sledujeme nejen hudební kariéru, ale také Mišíkův soukromý život. Od těžkého dětství, kdy s maminkou žili v jednom pokoji, a po otci zůstala jen legenda o americkém vojákovi. Nostalgie se drží na únosné míře, ale vzpomínky musí být probrány. A tak Mišík rád vzpomíná na touhu po vinylech, všem americkém, po modré knížce. Vzpomíná na Coca-Colu, Elvise, donuty, pak na dívky a hudební začátky s Matadors. Vše stále doplňují archivní záběry, fotografie, i vzpomínky přátel. Při vzpomínce na Blue Effect se ocitáme u piva s Radimem Hladíkem. Vzhledem k jeho nedávnému odchodu do muzikantského nebe můžeme být jen vděční za tyto vzácné záběry starých přátel a kolegů pohromadě. Se smíchem si vytknou vyhazov z kapely, proberou nemoci, a díky čemu získali onu legendární modrou knížku, která předznamenala název Blue Effect. Mišík vystupuje skromně, život bere tak, jak je, nestěžuje si, vykládá s klidem, nadhledem a pokorou. Nedílnou součástí je hudba. Odkrývá příběhy za svými písněmi, třeba k Jednohubkám, kdy doma vše připravil na rande, a dívka nedorazila… Vtipné jsou jak historky z mládí a let rebelství, tak komentáře jeho tří dětí, které si neberou servítky. Zároveň ale mají otce rády a obdivují ho. Silné momenty přichází při váhání o přijetí státního vyznamenání od Miloše Zemana. Aby viděl, o co „přišel“, je mu dovoleno si korodující ocenění alespoň prohlédnout. Sehnat ho neby až tak komplikované, neboť jej nakonec ho zapůjčila přímo Němcová. „Můj Vávra ho měl doma,“ připomněla režisérka svého legendárního manžela. Vtipné momenty přichází při vzpomínkách na předskakování Rolling Stones a scény z Mišíkovy planetky, kde slepice pijí pivo, nechybí plná lednice, přátelé jsou vždy vítáni a dobré vinyly taky. Rekapitulace Mišíkova života je hravá, neutápí se v patosu a nabízí i překvapení. Při pohledu na záběry „ztraceného“ tatínka chápeme, kde se vzalo charisma, které přešlo i na umělecky založené děti. Výsledek snažení celého týmu kolem Němcové (a také fanoušků, kteří se skládali na postprodukci) je velice důstojný, lidský. K příležitosti Mišíkových sedmdesátin můžeme zavzpomínat u kultovních melodií nejen na jeho kariéru, ale také na události, kterými si prošla naše země, a které se více, či méně dotlky každého z nás.


 

Vaše komentáře k tomuto filmu



Glory

Glory

Režie  -  Kristina Grozeva, Petar Valchanov

Scénář  -  Kristina Grozeva, Petar Valchanov, Decho Taralezhkov

Země původu  -  Bulharsko/ řecko

2016 / 101 min.

Sláva vítězům, čest poraženým.“ Když zaměstnanec železnic Canko Petrov najde na kolejích obrovské množství peněz, rozhodne se celý obnos vrátit na policii. Netuší však, jak fatální soukolí událostí tímto bohulibým činem dává do pohybu. Vděčný stát jej odmění novými náramkovými hodinkami. Pragmatická kariéristka Julia v čele PR oddělení Ministerstva dopravy mu však mezitím omylem ztratí jeho vlastní hodinky, které pro něj mají značnou emocionální hodnotu. A právě zde začíná zoufalá Cankova snaha získat zpět nejen své staré „Slavy“, ale i svou důstojnost. BIOGRAFIE: Petar Valčanov (1980) vystudoval Národní filmovou a televizní akademii v Sofii (2008) a hned ve svém debutu, dokumentu Pritča za života (2009), začal režijní spolupráci se svou nynější ženou Kristinou Grozevou. Kristina Grozeva (1976) absolvovala nejprve žurnalistiku na Státní univerzitě v Sofii a poté roku 2005 filmovou a televizní režii na NAFTA. Realizovali spolu dva televizní seriály a několik krátkých filmů – snímek Skok (2012) byl ve své kategorii nominován na Cenu Evropské filmové akademie. Jejich celovečerní, novinovým článkem inspirovaná prvotina Lekce (2012) – civilní, realistické drama o učitelce z bulharského maloměsta, kterou zničující dluhy nezadržitelně stahují do propasti – je úvodní částí zamýšlené trilogie černohumorných moralit ze současnosti. Druhým dílem tohoto volného cyklu je jejich znamenitá novinka Glory (2016), která se loni stala ozdobou soutěžních sekcí mnoha evropských festivalů. Lidská tragikomedie natočená v tradici nejlepších děl rumunské nové vlny je zároveň sžíravou alegorií i zdrcující fraškou.


Upoutávka k filmu

 

Vaše komentáře k tomuto filmu



Tři dny v září

Tri dena vo septemvri

Režie  -  Darijan Pejovski

Scénář  -  Darijan Pejovski, Igor Ivanov Izy

Země původu  -  Makedonie / Kosovo

2015 / 90 min.

Prostitutka Marika v sebeobraně zabije svého klienta. Při útěku se ve vlaku seznámí s Janou, která se po letech vrací na venkovskou chatu, kde zažila trýznivé okamžiky dospívání. Mezi ženami pocházejícími ze zcela odlišného prostředí vzniká nečekané pouto. Vzájemné pochybnosti o minulosti té druhé však mezi nimi vzbuzují nedůvěru. Stačí tři zářijové dny na venkovské chatě, aby na povrch vyvstali všichni démoni minulosti. Touha po pomstě je silná. Psychologický thriller tematizující fatální dopady sexuálního násilí je celovečerním hraným debutem makedonského režiséra Darijana Pejovského.


Upoutávka k filmu

 

Vaše komentáře k tomuto filmu



Klient

Forushande

Režie  -  Asghar Farhadi

Scénář  -  Asghar Farhadi

Země původu  -  Írán

2017 / 126 min.

Mladý manželský herecký pár Emad a Rana právě zkouší hru Arthura Millera Smrt obchodního cestujícího, když jsou vlivem okolností jsou nuceni hledat nové bydlení. Nastěhují se do nového bytu, ale netuší, že skrývá děsivé tajemství, které v něm zanechala předchozí nájemkyně – prostitutka, a že jejich vztah bude podroben zásadní zkoušce... Asghar Farhádí se narodil v roce 1972. Je nejuznávanějším žijícím íránským režisérem a jeho filmografie zahrnuje mezinárodně oceněná mistrovská díla, jako jsou filmy O Elly a Rozchod Nadera a Simin (Oscar v kategorii Nejlepší zahraniční film). Klient je jeho nejnovějším filmem, který si v roce 2016 odnesl z filmového festivalu v Cannes cenu za nejlepší scénář a za nejlepší mužský herecký výkon. Od uvedení v Cannes sbírá chválu na prestižních filmových festivalech po celém světě. Předpremiéra filmu proběhla 10. ledna na Festivalu íránských filmů 2016 Film získal Oscara v kategorii Nejlepší zahraniční film (2017).


Upoutávka k filmu

 

Vaše komentáře k tomuto filmu



Poslední rodina

Ostatnia Rodzina

Režie  -  Jan P. Matuszynski

Scénář  -  Robert Bolesto, Jan P. Matuszynski

Země původu  -  Polsko

2016 / 124 min.

Malíř Zdzisław Beksiński tráví své dny mezi čtyřmi zdmi varšavského bytu, obklopen pouze svou rodinou. Navzdory socialistické šedi okolního prostředí je jeho vnitřní svět plný surreálních vizí, barev, vášně a perverzních fantazií. Píše se rok 1977 a život rodiny se točí kolem syna, neurotického Tomka, který se právě odstěhoval do protějšího domu. Neustálý boj s vnitřními démony mu znemožňuje normálně žít, noří se však do světa hudby a filmů a navzdory svému handicapu se stává průkopníkem západní popkultury v Polsku. Strhující filmovou kroniku podle neuvěřitelného skutečného příběhu prokleté rodiny slavného polského malíře natočil jako svůj režijní debut Jan P. Matuszyński. Do české distribuce jej vybrala stovka filmových fanoušků v rámci projektu Scope100. Distributor- proč tento film? Film Poslední rodina pro vás do kin vybrala stovka filmových nadšenců v rámci projektu Scope100. Proč? „Úchvatné ztvárnění tragického osudu jedné rodiny. Těžko uvěřit, že jde o debut. Filmu nemám co vytknout, vše tam dokonale funguje.“ (Amira Shehatová) „Film, který má přesah a nabízí možnost snadno se identifikovat. Poselství, které přetrvá i dnes a zvlášť u nás.“ (Adéla Mrázová) „Poslední rodinu chápu jako zjevení, letos srovnatelné pouze s Tonim Erdmannem.“ (Ivo Michalík) „Okouzlující kombinace biografie umělce a rodinného dramatu, vlastně to byl jeden z nejoriginálnějších biografických filmů, které jsem kdy viděl.“ (Jindřich Volák)


Upoutávka k filmu

 

Vaše komentáře k tomuto filmu



Sibiřské deníky

Melānijas hronika

Režie  -  Viesturs Kairišs

Scénář  -  Viesturs Kairišs,Melanie Vanaga (kniha)

Země původu  -  Lotyšsko / Finsko / Česko

2016 / 120 min.

Celovečerní film oceněný na Mezinárodním filmovém festivalu v Tallinnu je inspirovaný životním osudem Melánie Vanagsové, která jakoby přežila jen proto, aby svůj příběh mohla vyprávět. Příběh šestnácti let strávených v sibiřském vyhnanství. Stalinova Rudá armáda vtrhla do Lotyšska, rodinu novinářky Melánie Vanagsové a další tisíce lidí bez meškání a slitování deportoval Sovětský svaz do vyhnanství na promrzlé Sibiři. Násilně odloučena od otce a manžela zde MelánijaVanagsová se svým synem strávila dlouhých šestnáct let živořením na tenké hranici mezi životem a smrtí. V příšerných podmínkách jako otrok se Melánija udržovala naživu jen pro svého syna a pro naději, kterou vkládala do dopisů manželovi. Do dopisů, které nebyly nikdy odeslány a které ani neměly adresáta. Po smrti Josifa Stalina se mohla vrátit zpět do Rigy, celý svůj další život mohla však pracovat pouze v podřadných zaměstnáních. Po roce 1990 vydala knihu o svém životě, na jejímž základě vznikl film Sibiřský deník. Krutý a téměř lyrický, který svůj příběh hrůzy vypráví tiše a bez velkých gest. O to sugestivněji. Režisér Viesturs Kairišs zvolil pro přepis na filmové plátno černobílý obraz. Díky svému obrazovému zpracování získal Sibiřský deník ocenění pro Nejlepší kameru na Mezinárodním filmovém festivalu kategorie A v Tallinnu. Sibiřský deník byl s velkým diváckým úspěchem uveden v kinech v Lotyšsku a stal se nejnavštěvovanějším filmem roku 2016.


Upoutávka k filmu

 

Vaše komentáře k tomuto filmu



Hostováno na webalias.cz